Básničky a Nápady

Vzpomínky zůstanou,
ať chtěné nebo nechtěné,
stejně zůstanou.
Měla jsem tě vždycky ráda,
ty si byl jako nezkrotná stáda.
Zahrávat sis se mnou chtěl,
po nocích si možná bděl.
Tomu sem já nevěřila,
pravda nikdy nevyplula.
Zranil jsi mě moc,
poznala jsem co je lásky moc.
Slzy tekli mi po tváři,
vděčná jsem byla ohabnému kouři.
Byly chvíle,
kdy šťastná sem byla,
Byly chvíle,
kdy má víčka drousila.
Teť ti můžu pár slov dát,
chcípni ty svině
co si se uměl potají jen smát.
Pouze si mě využil,
po čem si asi tajně toužil.
Leda se se mnou vyspat,
pak by ti hlavu srazil kat.
Moje srdce se měnilo v kámen,
přála jsem si,
aby byl s tebou ámen.
Dobře jsem tenkrát udělala,
líbat jsem se s tebou nechtěla.
V hloubi duše,
sem to moc chtěla,
To by tvá duše,
stejně nepochopila.
Možná jsem tě chvílema milovala,
mé city ale voda zahladila.
Naděje umírá jako poslední,
ta má zhynula jako první.
Den co den na tebe myslím,
ubíhajícím časem ale sílím.
Stále víc se mi vrací pocit,
prázdna kdy srdce nemá cit.
Teť už jsem snad v pořádku,
hlavu nemám v nepořádku.
Mé srdce hledá nového,
ty jsi nebyl světu jiného.
Chtěla jsem tě, ale nemohla,
láska nám do klína nepadla.
Dusila jsem v sobě vše,
teť to říkám z hola všem.
Snad má příští láska bude jiná,
třeba do nás amor narazí a minulou lásku mor ať zhubí.
Rok uplynul já silnější jsem,
a proto pravím přísloví,
které mi pomáhalo víc a víc,
Co tě nezabije to tě posílí!!!